Jdi na obsah Jdi na menu
 


10.kapitola

2. 2. 2009

Deleknýiem se začal probouzet. S úlevou zjistil že tu nikdo není. Vzpoměl si, na to co mu ten mizera udělal, z očí mu začly téct slzy, slzy bolesti, měl pocit, že se jeho život hroutí. Sáhl si na krk. Ucítil dvě malinké dirky. Sedl si na postel a zadíval se na dveře- jako kdyby  byly Bránou Nebeskou.

 

Toužil zemřít, chtěl jen odejít do Nebe, jenže tam se nikdy nedostane a to jen díky prokletí, kterým ho obdaroval Mentelen. Sedl si a opřel se o čelo postele. Zavřel oči a vzpomínal. ale na co? Možná na to jak pozoroval Harryho Pottera?

 

Asi ano, měl ho přeci ochránit, před Welmelowem a Mentelenem, ale jak by tento úkol mohl splnit, když neuchránil sám sebe? Netušil. Otevřel oči, zase se zadíval na dveře, někdo vešel.

 

Byl to jeho otec, sedl si k němu na postel a podal flaonek z nějakym lektvarem. Vzal ho do ruky a vypil, udělal znechucenou grimasu  a lehl si. ,,Daleknýieme, potřebujem vědět, co se stalo, víme, že to nebylo nic příjemného, ale co se stalo?''Optal se jeho otec.

 

,,Nic" řekl a odvrátil tvář, aby si mág nevšiml slz, které začli téct po jeho tváři- ale neudělal to rychle, starší muž si toho všiml. ,,Ale ano, něco se stalo, a ty mi pěkně řekneš, co!''Deleknýiem se toho tónu lekl, cukl s sebou a sedl si, zděšeně se podíval na otce. Jak mu má říct že jej znásilnil jeho bývalý kamarád?

 

 Zavře oči a snaží se na to nemyslet. Mág si jej přivinul k sobě a něžně ho k sobě tiskl. Muž sice netušil co se jeho synovi stalo, ale bolelo jej takhle vidět, bylo to přímo bolestivé sledovat, když Vaše dítě trpí.

 

  Deleknýiem se uvolnil a zanedlouho opět usnul. Muž u něj chvilku byl, ale pak musel odejít. Ještě se zadíval na chlapce a odešel z pokoje.

 

Náhle se u prostřed pokoje oběvila černý kouř a zněj vystoupil Mentelen. Koukl se na postel kde spala jeho oběť. Hnusně se zašklebil, přešel k posteli a sklonil se. Vzal mladíka do náručí, přešel opět do prostřed pokoje a pomocí černého kouře se přemístil pryč.

 

°O°O°O°O°O°

 

Harry se schutí pustil do jídla, jeho snídaně byla: míchaná vajíčka, tmavé pěčivo a pomerančový džus. An-Reine zatim po něm ustlala a začla peskovat skřítky, proč to neudělali, když chlapec už dávno je umytý a už jí. Skřítci se strachy krčeli v rohu a jak byli vyděšeni, nedokázali ze sebe cokoliv vydat.

 

Harry to neslyšel, An-Reine je totiž peskovala ve vedlejší místnosti, která byla zajištěna kouzlem silenciem. Když se najedl tak se pohodlně roztáhl v křesle.

Do pokoje vešla démonka, všimla si že Harry snědl snídani. Usmála se. ,,Tak Harry, copak by si chtěl dělat?''Zeptala se a sedla si na proti němu. Chlapec pokrčil rameny a zaculil se.

 

,,Co třeba si to tu prohlídnout? Ještě jsem to tu celý neviděl,'''navrhl. ,,Nemyslim si, že by to byl dobrý nápad, je to tu dost velké a mohl by ses tu ztratit- neni tu moc milých lidí,''podotkla démonka. ,,Ale, vždyť bys byla u mě ne?''Vyhrkl Harry  a  šelmovsky se usmál, chtěl vědět jak to tady vypadá. ,,No tak dobře, ale nehneš se ode mě ani nakrok, jasný?''

,,Jasně,''řekl Harry a už si to šinul ke dveřím.  ,,Zpomalte mladý muži.''Usmála se An-Reine a už si to též šinula ke dveřím.

 

°O°O°O°O°O°

 

Deleknýiem otevřel oči, byl v jinym pokoji, v takovým.... takovým ponurým. Rozhlížel se. Pokoj byl do tmavých barev a vše tu působilo depresivně.

 

S Tichým ''puk'' se do pokoje přemístila skřítka. Ve svých pohoblých ručkách držela velký tác plný jídla. ,,Pane, můj pán mě posílá, abych Vám donesla jídlo, také mi nařídil že mam být u Vás dokuť to nesníte, přinejhoršim Vás mam i nakrmit.''Vypískla a položila tác k chlapci na postel. ,,Nemam hlad!''Odbil jí a zvedl se z postele.

 

 ,,Pane, kam to jdete? Pán, Juni nařídil že Vás má ohlídat.''zanaříkala Juni a tím zastavila Deleknýiema. Ten si jen povzdechl a zase si lehl do postele, odevzdaně si položil tác do klína a začal jíst. Věděl co by se té skřítce mohlo stát. Když to všechno snědl, Juni mu podstračila pohár s tmavě červenou tekutinou.

 

Věděl že je to krev, zhnuseně to dal na tácek a ten dal na noční stolek- který byl vedle postele. Cítil sladkou vůni, věděl z čeho vychází, ale nechtěl se poddat, jenže to by mu do toho nesměla kecat. ,,Paně, to musíte vypít, posilní Vás to'' ,Jo a na co? Aby si semnou ten mizera mohl dát další kolo?' Prolítlo mu hlavou. ,,Ne pít to nebudu,''řekl a ignoroval řeči, že ta skřítka ho to donutí vypít. ,,Juni, vypadni!''Zazněl ledový hlas od dveří. ,,Ano můj pane!''Pokolonila se a s tichym ''puk'' se přemístila.

 

Deleknýiem tu zůstal na pospas Mentelenovi.........

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(tess, 10. 4. 2009 23:26)

ted sem dočetla všechny kapitoli. zaujalo mě to. sem zvědavá co bude dál, kdy sem přihodíš další kapitolu?

....

(akyra, 4. 2. 2009 16:57)

tak musím uznat že ten ciklus je nádherný. čekám na pokráčko

O můj bože!

(May Darrellová (Tvoje SB), 3. 2. 2009 16:56)

áááááááááááááááááááááááááááááá
Ty mě to děláš naschvál *kroutí hlavou* vím, že autoři skončí vždy v tom nejlepším, ale že i TY!
Okamžitě ať tu je další kapitolka k TÉTO povídce ;-) *usmívá se úchylně*.
Jsem zvědavá, co se tam stane. I když by mi nevadilo, kdyby si to tam rozdaly hned:D
Ne, ale jsem zvědavá na další dílek, tak honem, honem, ať už tu JE!
;-)
May

......

(akyra, 3. 2. 2009 16:37)

holka teď jsem přečetla až tuhla kapitolku a nějak mě zaujala tak si to přečtu od začátku a nechám komentík za všechny zaroveň. promiň ale hp jsem se vyhýbala jak čert kříži