Jdi na obsah Jdi na menu
 


I v bolesti najdeš světlo - 5.kapitola

15. 7. 2009

„Yakuo?“zmateně se rozhlíží po pokoji. Přejde k posteli, na druhé straně uvidí kousek oblečení. Obejde postel a vidí svého syna, jak leží na zemi a spí. Usměje se, vezme ho do náručí a dá na postel, přikryje ho až ke krku a políbí na čelo. Zaslechne tiché zakňučení, podívá se za zvukem. Štěně, které položil na zem, potichu vyděšeně kňučí. Přejde k němu. Vezme ho do náruče a odnese do obýváku, kde jde přepravka, dá ho do ní. Jde do ložnice, kde je jeho manželka, sedí u stolu a něco hledá v počítači.

„Lásko, máme ještě ty staré deky?“zeptá se Matt.

„Jistě… na co je potřebuješ?“zeptá se ho.

„proto štěně. Yakuo spí, tak to štěně zatím bude tady dole,“usměje se na ní. Jane se jemně zakaboní, ale pak mávne rukou. Jde k menší skříni, kde vytáhne dvě staré deky.

„Díky,“usměje se na ní a políbí jí. Pak odejde do obývacího pokoje, rozloží deky, vyndá štěně a dá ho na ně.

>>><<< 

Matt nese v náručí štěně a jde do pokoje, kde je jeho syn, už by měl být vzhůru.

„Ahoj, Yakuo…“pozdraví ho, sedne si k němu na postel a štěně má pořád v náručí. To zakňučí. Yakuo se otočí na svého otce. Vidí, že v náručí má štěně, vždycky si ho přál.

„Ano, Yakuo, já a maminka jsme ti koupili štěně,“usměje se na synka a pohladí ho po tváři. Ten trošku cukne, ale oči má pořád na tom štěněti. Jeho otec mu ho dá na klín.

„Ale budeš se o něj muset starat. Lékař říkal, že bys už s té postele měl vstát,“řekne jeho otec. Yakuo ho vesele ignoruje, hladí štěně po hlavičce. Matt zakroutí hlavou a zvedne se.

„Za chvilku přijde maminka se snídaní,“řekne a odejde z pokoje, chlapec zareagoval, tak jak čekal. Jde do kuchyně, kde jeho manželka dělá snídani.

„Ty dneska nemusíš do práce?“zeptá se ho.

„Ne, dneska mám volno… co děláš dobrého?“obtočí jí paže okolo pasu.

„Palačinky,“usměje se. „za chvilku budou,“řekne a obrátí palačinku. Matt jí políbí na krk a usměje se.

„Dobře. Yakuo zareagoval na štěně.“

„Opravdu a jak?“

„No, když jsem to štěně držel, tak z něj nespouštěl oči a pak jsem mu ho dal do klína, tak ho hladil.“usměje se.

„To je dobře… sice nemám psi moc ráda, ale pro Yakua to vydržím,“dá palačinku na připravený talíř a nalije těsto do pánvičky.

„Třeba si toho psa oblíbíš.“řekne, odtáhne se od ní, jde k ledničce, kde si vezme džus, podá si skleničku a nalije si, džus zase sklidí do ledničky. Jane dodělává poslední palačinku.

„Dojdi pro Yakua, dneska už se nají tady,“

„Dobře.“Matt jde k chlapci do pokoje, ten sedí na zemi a hraje si se štěnětem. Matt se usměje. Sedne si k chlapci.

„Je snídaně, odnesu tě do kuchyně, ano?“Chlapec přikývne, štěně si k sobě přitáhne a nechá se Mattem vyzvednout.

„Neměla mamka přijít ke mně?“chlapec mluví velice potichu a chraptivě, Matt mu s problémy rozuměl.

„Měla, ale nakonec řekla, že se už najíš v kuchyni,“usměje se na svého syna a nese ho do kuchyně, kde ho posadí do proutěného křesla. Jane před něj postaví talíř palačinek, štěně zaštěká.

„Neboj, prcku, ty taky dostaneš najíst,“zasměje se žena a otevře jednu skříňku, kam uložila žrádlo proto štěně, vezme mističku a nasype tam stravu pro štěňata. Mističku dá ke stolu. Jemně vezme Yakuovi. Ten se zatváří smutně, ale pomalu začne jíst, sní jednu palačinku a už nemůže.

„Yakuo? Dneska bychom mohli zkusit tvojí chůzi, vím, že to půjde těžko, ale lékař říkal, že se už o to máme pomalu pokoušet,“ chlapec odevzdaně přikývne, otec ho jemně vytáhne na nohy.

„Jane, dojdeš pro berle?“žena přikývne, odejde z kuchyně a za pár minut se vrátí i s berlemi.

>>><<< 

Dny ubíhaly jako voda a chlapec se pomalu zdokonaloval v chůzi. Dokonce začal i trochu mluvit, ale odpovídal jen na otázky, sám zatím nemluvil a taky si hrál pořád se štěnětem, kterému dal jméno Lerry.

Yakuo právě sedí na zemi ve svém pokoji a hraje si s Lerrym. Perou se o jednu hračku.

„Yakuo, dneska půjdeme na kontrolu, ano?“vejde do pokoje jeho matka, chlapec přikývne a nechá štěněti hračku.

„Zatím se obleč, za půl hodiny jedem,“chlapec se pomalu zvedne ze země, je opřený o stůl a pomalu se natahuje pro berle. Když si je vezme, tak si je dá do správné polohy a pomalými krůčky si to míří ke skříni. Vezme si džínsy, hnědé tričko a koženou bundu, všechno to hodí na postel a pomalu k ní dojde. Sedne si na postel a začne se oblékat. Za několik minut vejde do pokoje jeho matka. Usměje se na něho, skloní se ke štěněti a pohladí ho po hlavičce, docela si ho oblíbila, i když jí nějak začaly mizet boty a různé věci.

„Tak pojď,“usměje se na synka a jde ke dveřím, chlapec si vezme berle a s nimi si to štráduje z pokoje, štěně jde za nimi.

„Je mi líto, Lerry. Ty půjdeš k lékaři jindy,“zasměje se žena a zavře pejska v pokoji, který tam kňučí. Matt k nim přijde, vezme chlapce do náruče a nese ho až do auta.

Za půl hodiny dorazí do Tokia, kde jedou hned do nemocnice. Jdou do čekárny, doktor je hned přijme. Je mile překvapen stavem chlapce, ten sedí na posteli, kterou mají v ordinaci, a odpovídá na všechny dotazy.

„zdá se, že chlapci nový domov vyhovuje,“Jane i Matt jsou spokojení a Yakuo se rozhlíží po místnosti.

„Už by mohl začít chodit ven, jen ještě pořádně vypilovat chůzi, ale to nebude takový problém, když udělal takové pokroky,“usměje se doktor. Za několik minut je propustí z ordinace a Jane si usmyslí, že musí jet do obchodu.

Všichni vystoupí z auta a jdou do velkého obchodního centra.

V obchodě stráví dvě hodiny a chlapec se nejistě rozhlíží, je tu na něj moc lidí. Ale podle rodičů si na to má zvykat.

„No tak, Take, slíbil jsi mi to, tak se netvař jako citrón,“zaslechne ženský hlas.

„Ano Sayu, slíbil, ale neřekl jsem, že se budu tvářit nadšeně.“ten hlas! Ten hlas je mu povědomý. Otočí se a má co dělat, aby zděšeně nevykřikl.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ale noták vždyť už sem tu nebyla!

(sisi, 19. 12. 2009 22:13)

...................přemýšlí pár minut!HN oták za tu dobu by jsi určtiě s tihla jsem přidat dalš ídíl, nechtěj abych se plazila po kolenou když už ted škemrám, a to já sko nikdy nedělám, prosím prosím, jako štěně :) hezky ti tu žadoním :)

sem strašně žveděvá!

(sisi, 19. 12. 2009 22:11)

Jak tohle dopadne snad tam sebou nešvihne a nakonec to skonší tak jak oby to mělo končit vždycky, že jio že jo žejo!Porsím další díl! moc moc moc moc žádám.

jojojojooooooo

(sisi, 19. 12. 2009 22:10)

prosím to je ůžasné!!!!!!Sugoi, nalepená na a v uších ji hučí z toho jak jí hučí počítač! xD strašné! dááááááááááál

...

(Zaxanhor, 2. 8. 2009 17:01)

Nádhera :)

...

(Amami, 29. 7. 2009 10:20)

ja viem ze si chcela 10 komentarov ale pls nemohla by si urobit vyniku?? krásna cast. pls dalej *Lerryho smutne ocicka*

Krásné..

(Lan, 25. 7. 2009 18:05)

Bylo to krásné,super,prostě pokračuj =)

www.may-darrell.wgz.cz

(May Darrellová, 18. 7. 2009 12:17)

Ahojky Lusio,
kapitolka byla krásná. Těším se na další ;-)

...

(Ebika, 17. 7. 2009 14:36)

No tak to se musel asi hodně držet aby nevykřikl ttebajo, ale vážně krásný díleček chtělo by to další:-D

dokonaléééééééé

(akyra, 17. 7. 2009 12:08)

no tak Ayu honem další díl jak se zachová a tryskem!

Super

(Sanasami, 16. 7. 2009 11:32)

Úžasnéééééééééé...perfektné rýchlo ďalšiu kapitolu prosím prosím prosím.....