14.kapitola- Alex 3/3
,,K sídlu O´Connelů."kývla.
Taxikář ji přejel pohledem ,,Vy tam bydlíte?"hvízdl uznale.
,,Ano!"pevně.Dál už s ním nemluvila.Po chvilce byli na místě.Vystoupila a podala mu pár dolarů.Muž kývl a odjel.
***
Alex se strachem díval na muže před sebou.
,,Bojíš se?"ušklíbl se muž.
,,Ne..."ohradil se Alex ,,Měl bych?"
,,No...nevím, nevím."přibližoval se blíže a blíže k chlapci.Alex se vystrašeně odsouval do rohu postele.Sledoval muže, jak se přibližuje čím dál víc.Oči měl chlapec vystrašené.Muž si odložil zbraně na židli i s opaskem, které měl obtočené kolem pasu.Vyhoupl se na postel za Alexem a chytil ho za paže.Alex se začal zmítat a křičet.
,,Něco ti pořád dlužím, vzpomínáš?"zablesklo mužovi v očích.Alex zakroutil hlavou.
,,Tak si vzpomeneš."přirazil chlapcovi ruky nad jeho hlavu.Zalehl ho celou svou váhou a drsně chlapce políbil.Alex se s odporem kroutil jako žížala.Snažil se vyprostit.Snažil se, ale nic nezmohl.Muž byl o sto procent silnější než on sám.Přeci byl pořád jen malý kluk. I když mu bylo 15 let.
Muž mu jemně skousl spodní ret.Alex se vyděsil a kousnul ho do jazyka.Muž zaklel a uhodil chlapce na tvář.Alex se chytil za bolavé místo.
,,Nech-nechte mě."zavzlykal.
Muž se uchechtl ,,Už ti dochází odhodlání, co?"
Alex si zakryl tvář rukama a schoulil se do klubíčka.Muž se ušklíbl.
,,Myslím, že ještě neznáš pořádně svoje tělo, že?"uchechtnul se.
,,Jak neznám?"nechápal Alex.
,,Myslím...."
,,Ne, já nechci nic slyšet."
Muž si na něj sedl obkročmo a ruce mu dal znovu nad hlavu.Alex potichu vzlykal.
,,Nechte mě.Copak mě nemůžete udělat něco jiného?"
,,A ty víš, co ti chci udělat?"překvapeně.
,,Nejsem blbej."odsekl mu.
,,Už znovu máš odvahu?"zašklebil se.
,,Ano!"snažil se mu znovu vytrhnout.Muž zesílil svůj stisk.Chlapce znovu políbil.Alex překvapením otevřel ústa a to byla chyba.Loc (Pozn.:Nevím ani jak se to píše ano?Tak mě za to nepopravte) mu jazykem vklouznul do úst.Alex vystrašeně začal sebou zmítat.Co to dělal?Muž přejel po jeho zubech a začal prozkoumávat jeho ústa.Chlapec sebou znovu zazmítal.Nelíbilo se mu to.Hnusilo se mu to.Chtěl odsud pryč.Chtěl toho muže něčím praštit a poté odtud utéct.Věděl vůbec někdo, že tu je?Že tu je zavřený s tímhle mužem?A co s ním podvádí?
Muž, když viděl, že se chlapec nebrání, tak pustil jeho ruce.Alex už neměl sílu.byl dost vyčerpaný z předešlé noci.Měl horečky a hrozné sny.Jen se nechal líbat dál.Ruce nechal nad hlavou.Klížili se mu oči.Chtělo se mu spát.Věděl, že jsi vybral blbou chvíli, ale nemohl už držet víčka otevřená.Pomale, ale jistě klesala.Zavřel je úplně.Zatím jen cítil, co s ním muž prováděl.Cítil, jak mu rozepíná košili, jak ji stahuje.Cítil jak ho nadzvedává a poté ji sundává.
Loc Nat ji odhodil někam za sebe.Se zašustěním dopadla na zem.Muž přejel po jeho nahé hrudi.Alex nechápal, co se to s ním děje.Napůl byl už ve spánku a napůl ještě při plném vnímání.Slyšel sebe, jak zasténal.Proč to udělal?Proč?Proč měl vůbec sténat?Vůbec nic nechápal.Vždyť mu bylo teprve 8 let. I kdy kouzlo nařídilo jinak, ale v duši, v mysli byl to ten stejný kluk.Nebyl žádný 15letý dospívající puberťák.
Muž jazykem obkroužil jednu bradavku.Alexem projel intenzivní pocit.Zasténal a odsunul se.Měl strach.Velký strach.Nevěděl, co to znamená.Odsunul se, aby byl daleko od toho muže.
Loc s úsměvem sledoval toho kluka, který mu nehorázně pil krev.Který ho štval hned od první chvíle, co ho uviděl.Viděl jak sám se sebou bojuje s příjemnými pocity.Věděl, že to jen malý kluk, ale nemohl si pomoci.Chtěl se mu pomstít a to moc.Tohle bylo jediné řešení, které nalezl.Chtěl toho využít.Stiskl zuby jednu Alexovu bradavku.Poté se přesunul na druhou.Lehce ji obkroužil jazykem.Ještě párkrát a poté stiskl.Jemně sál.
Ani netušil, že by ten kluk, kterého naposledy viděl by mohl mít tak krásné tělo až dospěje.Tedy, až bude dospívat.Vůbec netušil, jaký bude až mu bude 15 let.Teď tu leží před ním a v posteli.Hruď má odhalenou.
Ne!Nesměl mu to udělat.Je ještě mladý.Však bude mít ještě mnoho příležitostí ho ´dostat´.
Alex cítil, jak ho někdo přikrývá.Naposledy vnímal jen silné paže, které ho objaly.Poté se propadl do říše snů.
***
Rick se pohodlně opřel o opěradlo.Hlavu naklonil mírně na stranu a pozoroval vycházející hvězdy.Doufal, že Imhotep Alexe zachrání.Nechtěl, aby se mu něco stalo.Vždyť je to taky jeho dítě, ne?Nesmělo se mu nic stát.
Proč to vlastně všechno Imhotep dělá?Pro něj?Pro sebe?Co by s toho měl, kdyby Alexe zachránil?Tolik otázek a žádný odpověď.Chtěl by...co by vlastně chtěl.
Slyšel odevírání dveří.
Rick zaklonil hlavu dozadu, aby viděl příchozího.
Samozřejmě.
Dlouhý plášť.Štíhlé, ale svalnaté tělo.
Imhotep.
Rick se znovu zadíval na hvězdy.Vždy jej fascinovaly.Jejich lesk a třpyt.Když nějaký padala.Vždy ho zajímalo, jak vypadají.Jestli září, tak mohutně, že si musíte zakrýt oči.A za jak dlouho vyhasnou.
Imhotep si sedl vedle něj.Zadíval se také na nebe.
,,Máš rád hvězdy?"zašeptal.
,,Ano!"
Imhotep kývl ,, Jsou kouzelné, že?"
,,Jo, to jo.Proč to děláte?"
,,Co?"nechápavě.
,,Proč zachraňujete Alexe.Děláte to pro sebe, pro mě nebo pro koho?"nechápal Rick.
,,Pro tebe, vždyť je to tvůj syn, ne?"pousmál se na Ricka.
,,Ano, ale..."
,,Žádné ale, jdu spát."rozhodl.Rick se na něj nechápavě díval.Sledoval svého ´milence´jak se slíkl z šatů.Rick se zarazil.Mávl nad tím rukou a odvrátil pohled.
Po chvilce se zvedl a šel také spát.Poslední co cítil, bylo objetí svého milence.Potom už nic.
***
Alex se zmítal na posteli.Muž sedící v křesle se okamžitě probral, když chlapec na posteli vykřikl bolestí.Alex se zmítal čím dál tím víc.Bolestí skučel.Loc k němu rychle přiskočil a přidržel mu ruce, aby si neublížil.Po chvilce Alex přestal.Muž mu spustil ruce podél těla.Podíval se na chlapce.Přeměna, které kouzlo učinilo nebylo ještě dokonáno.Teď měl již štíhlou postavu.Spíše křehkou.Velice křehkou.Vlasy měl špinavý blond.Měl je krátké a sestříhané.Muž si k němu lehl.Pro jistotu, kdyby se znovu zmítal.
Ruce mu obtočil kolem boků.Přitáhl si ho na hruď.Chlapec stále spal.Teď již tiše oddechoval a zdál se mu nejspíš krásný sen.
Loc se mírně usmál.Toho kluka prostě nenáviděl.Lezl mu pod kůži víc a víc.
***
Anck-Su-Namun přecházela po pokoji.Byla již tma.Hvězdy už dávno vyšli na nebe.Shlíželi na zem jako bohyně krásy.Svítily a tak bylo aspoň trochu světla. Ona prostě nemohla usnout.Nechtělo se jí spát.Vůbec.Přecházela po pokoji jako lev v kleci.Občas si sedla na židli u krbu, ale rychle vstala, aby mohla přemýšlet.
Musel a Imhotepa dostat na svoji stranu.Prostě musela.I kdyby toho kluka musela zabít a Ricka taky.Nechtěla, aby se vůbec nikdo k Imhotepovi přiblížil.Byl jen její.Nikdo na něj neměl právo.Věděla, že udělala chybu, když nechala Imhotepa spadnou do propasti plamenů, ale...nevěděla, co dělá.Teď musí být je její, o to se už postará.
Nikdo ji nezkříží plány.Nikdo...